Region Hranicko

Hranicko se nachází v oblasti, kde Moravská brána tvoří hranici mezi Oderskými vrchy na západě a Podbeskydskou pahorkatinou na jihovýchodě. Ráz krajiny se mění od roviny v nivě řeky Bečvy v centrální části, přes mírně zvlněnou Podbeskydskou pahorkatinu v jihovýchodní části až po kopcovitou krajinu Oderských vrchů. Hlavní dominantou, která vyplňuje velkou část sledovaného území, je zmiňovaná Moravská brána – 65 km dlouhý a průměrně 8 km široký mělký úval vyplněný mořskými usazeninami. Mezi Hranicemi a Bělotínem se nachází prahová oblast tvořící rozhraní mezi Přerovskem a Ostravskem, Hornomoravským úvalem a Ostravskou pánví, Pobečvím a Poodřím, mezi Hanou a předpolím Slezska. Nadmořská výška Hranicka se pohybuje v rozpětí od 233 m. n. m. v místě, kde řeka Bečva opouští území regionu, do 626 m. n. m. v jižní části Oderských vrchů, které spadají do pohoří Nízkého Jeseníku.

Vodstvo je z většiny tvořeno řekou Bečvou a jejími přítoky. Ze severní části regionu se do Bečvy v Hranicích vlévají Velička a Ludina a v jižní části regionu na krátkém úseku protéká Juhyně, která ústí do řeky nedaleko Hustopeč nad Bečvou. Severovýchodním územím protéká Luha se svými přítoky, která se však vlévá do řeky Odry. Celý region je pak protkán menšími potoky často bezejmennými. Hranicko leží v hydrologicky zajímavé oblasti, na nejníže položeném úseku hlavního evropského rozvodí. Z území jsou vody odváděny do dvou moří, z asi 20 % území na severu stéká voda do přítoků řeky Odry a dále do Baltského moře, jižní část odvodňuje řeka Bečva, která ústí do Moravy a dále skrz Dunaj do Černého moře. Bečva je největší řekou regionu a tvoří jeho osu, na jejím soutoku s Ludinou a Veličkou leží centrum regionu – město Hranice.